28. dubna 2016

Výlet


V sobotu jsme měli cestu do Prahy a tak jsme naplánovali návštěvu Botanické zahrady
a hlavně návštěvu skleníku Fata morgána, kde jsou touto dobou k vidění
nádherní exotičtí motýli.
Byl to kouzelný zážitek. Fotky budou až někdy příště, fotila totiž povolanější část naší famílie.
Měli jsme to štěstí, že jsme se dostavili hned zrána, což vřele doporučuji každému, 
komu je život milý.
Protože to, co jsme viděli při odchodu za davy lidí v úhledných frontách,
nasvědčovalo spíš tomu, že uvnitř se rozdává něco velmi hodnotného
zcela zdarma :-)
V ceně vstupenky byla i prohlídka vnější expozice a to byl přímo balzám na duši.
Vděční a šťastní jako blechy, že předpověď počasí opět nevyšla, jako že nepršelo, dokonce chvílemi svítilo sluníčko a dalo se posedět venku při kávě
v milém občerstvení, 
jsme si vychutnali kouzlo jarních květů v míře hojné a pestré.
A magie Japonské zahrady to celé korunovala do té míry,
že byli i tací, co by tam nejradši rozdělali stan a setrvali čekajíce na nádherný slunečný den, aby si tu nádheru vychutnal naplno
 a nacpali do vnitřního zásobníčku na dny neveselé, ba přímo chmurné.




A na závěr ještě jedna dobrá zpráva:
Dobří lidé existují!
Synovi se podařilo ztratit v tom davu peněženku nabitou slušnou hotovostí a všemi doklady a kartami.
Když jsme to před zakoupením kávy zjistili, polilo mě horko
(což se zdálo výhodou vzhledem k okolnímu chladu).
Syn běžel po svých stopách zpět a v pokladně Fata morgány na něj čekalo milé překvapení.
Peněženku někdo našel a vrátil!
Plnou a nedotčenou!!!
Veliké díky neznámému dobrému člověku!

Tak a tím se s vámi loučím doufaje v sobotní sluníčko a opékání buřtů.


Klárka


21. dubna 2016

Aaaaaaaach.....

....tak tohle opravdu miluju!
A kdo ne, že?
Nevadí, že kvetou tak krátce, o to víc si té krásy vážím.





Mějte krásný den!

Klárka




19. dubna 2016

Srdečně....

....vás zdravím!
A to doslova.....



Na chodbě je opravdu vysoko do stropu a tak tu výšku trochu rozptyluje
zavěšený věneček, který zdobívám podle nálady a ročních období.
Teď přišla ke slovu sbírka srdíček [jenom její část :-) ],
tak jsem ji honem vyfotila, než tam dám zase něco jiného.
A že miluju cedule, to už se o mně ví....


Tak pěkný zbytek dne!

Klárka


18. dubna 2016

Snídaně

Víkendové snídaně mají své nepopíratelné kouzlo.
Pokud nikam nespěcháte, můžete strávit neopakovatelné chvíle.
V ideálním případě v kruhu milých blízkých lidí, v družném hovoru,
s výbuchy smíchu, dobrým jídlem a pitím,
příjemnou hudbou a sluníčkem, co lechtá na tváři tak akorát.
Pokud to jen trochu jde, dopřáváme si výše zmíněné, jak nejčastěji je to možné.
Občas se snídaně protáhne do času jinak obědového, no a co?
Dáme pak krásnou procházku a oběd posuneme, až vytráví...





K nafocení té naší mě inspiroval příspěvek u 

Mrkněte k ní a přispějte svou troškou do mlýna....je to hezký nápad.

Jinak ve dny všední a to jen, když mi to čas dovolí teď nejraději snídám obilninové kaše polité trochou javorového sirupu nebo doplněné lžící jablíček dělaných jako pečený čaj s notnou dávkou skořice, badyánu a hřebíčku.
Veliká dobrota.
V létě pak často snídám, dnes všude oblíbené SMOOTHIE.
Musím se smát. Dělávala jsem ho už před mnoha lety, abych do dětí dostala nějaké ovoce. Jen jsme tomu říkali ovocný koktejl.
A světe div se, Amíci mi ukradli nápad a udělali z něj byznys nemalých rozměrů :-)









Ale nejradši mám snídaně venku, na zahrádce za zpěvu ptáčků s vůní právě posekané trávy.
Na to se fakt těším.



Mějte se báječně, posnídejte v klidu a v očekávání krásného dne. Jistě vás pak něco úžasného potká.

Klárka





12. dubna 2016

100 aneb " O ŠTĚSTÍ"

Krásný den všem!
Dnes píšu svůj 100 příspěvek.
V hlavě jsem měla nachystaný kouzelný optimistický kousek o jaru a znovuzrození.
To je vzhledem k počasí v naší lokalitě mimo mísu, protože u nás přes tři dny nepřetržitě pršelo 
a obloha byla jako olověný poklop
a moje křeslo pod pergolou osiřelo a nálada byla pod psa a čistě válecí.
Obrovskou radost mi ale udělala moje zlatá T., která mi upekla milované linecké hvězdičky,
 Vánoce nevánoce.




A já se díky ní mohla cítit jako malá holka jdoucí z cukrárny, kde mi máma vždycky koupila oblíbenou baštu "za korunu" a zachumlaná v dece u filmu dělat, že mi slunce nechybí.

Jako bezpečný zdroj radosti posloužil i malý balíček, vlastně dva, skrývající oblíbené nepostradatelnosti:

MILUJU CEDULE :-)



Jedna lepší než druhá....

Krabici plnou luxusních sušenek jsem dostala jen tak od jedné milé postarší dámy.
Jo, jo....a pokud to doladí jedna či dvě či tři kytice tulipánů...






může být jeden šťastný jako blecha. A to sluníčko se snad zase rychle vrátí....


Buďte šťastní.....
Klárka