2. srpna 2017

Džungle v oknech

Dnes mám pro vás malou inspiraci pro mírně odvážné a jemně lenivé
 "kytkomilky"a "kytkomilce".
Miluju totiž kytičky všeho druhu, ale po letitých zkušenostech s letničkami,
kdy vám je buď sužuje vedro a sucho nebo žerou nenasytní škůdci či napadají plísně a uhranutí,
jsem zvolila opět spolehlivé a nenáročné osázení nádob na oknech a kolem domu.
A bez mučení se přiznám, že vzhledem k časovému presu 
a vrozené potřebě na zahradě spíš odpočívat než dřít do úmoru, 
volím cokoli, co se nemusí donekonečna obírat od uschlých květů a podobných záležitostí.

Takže...tjadááááá....



Na oknech do ulice mám tuhle nekvetoucí, ale i tak barevnou směs a jelikož vzpřímené rostliny rostou tak bujně, že začínáme mít doma tmu, budu je muset asi ostříhat.



Na pergole mám opět mé oblíbené batáty a jakési "kari"
 (voní totiž stejně jako ono koření, ale naštěstí ta "vůně" je jemná a neobtěžuje)
Jsou to odolné a bujné rostliny a vydrží krásné až dokud je nespálí mráz.

A nakonec pár fotek z našeho posezení:











A zbytek ze zahrádky zase někdy příště.


Mějte se všichni skvěle, Klárka.

27. července 2017

Lehký, zdravý oběd

Dnes jen malá bleskovka.
Již delší dobu se u nás doma jí zdravěji.
Objevujeme nové chutě i suroviny a dělá nám to opravdu dobře.
Takže malinká inspirace:






JÁHLY S CIBULÍ, PÓRKEM A BROKOLICÍ

Jáhly uvařte podle návodu.
Podávala jsem je se směsí lehce osmažené cibule, pórku a brokolice.
Cibuli osolím na konci smažení, udělá to s jídlem divy.
Brokolici jsem nijak nepředvařovala, hodila jsem ji k cibuli a pórku a malinko podlila a podusila, 
ale nerozvařit! Když se nechá trochu křupavá, je moc dobrá.
Na závěr jen dochutit  lahůdkovým droždím a dosolit dle vaší ctěné chuti.

Lahůdkové droždí je výborný pomocník v kuchyni - ochutí a zvýrazní chuť jídla. 
jedná se o přirozeně bezlepkovou potravinu připomínající chutí i vůní parmezán. 
Lahůdkové droždí je deaktivované, nedá se tedy použít na kynutí.
Výborně dochutí pomazánky, omáčky, rizota, pesta.
Já jím často dochucuji dušené zeleninové směsi a polévky.

Nebudu sem vypisovat všechny super prospěšné vlastosti tohoto droždí, 
kdo bude chtít, 
snadno si vše dohledá.
Já ho používám opravdu ráda a vřele ho doporučuji všem, co ho neznají.


Tady se rýsuje možnost nového štítku s názvem "doporučuji",
ale ráda bych ho pojmenovala nějak osobitě. 
Pokud máte někdo nějaký skvělý nápad, sem s ním, budu vám vděčná, nějak mě nic nenapadá.



A na závěr trochu z mé oblíbené nebeské lékárny   :-)







Mějte se báječně a udělejte si dnes nějakou radost, Klárka.










25. července 2017

Začít den

dobrou snídaní není špatná volba.
Může vás potěšit, polaskat a naladit na celičký den....







Ovocný koktejl s lžičkou pšeničných klíčků
(koktejly jsem dělávala už našim dětem před mnoha lety, mnohem dřív, 
než se jim začalo důležitě říkat "smoothie").
Je to super způsob, jak do nich dostat slušnou dávku ovoce.

Krajíc domácího chleba s máslem a medem
a šálek oblíbené kávy.
Luxus nad luxus.

Všimněte si, prosím, mé malé vychytávky na med. Každou sklenici medu od mého dvorního včelaře přeliju do dózy od kečupu a nic není upatlané, nepotřebuji žádné lžičky, krásně se dávkuje a konzumace medu, coby zdrávé pochutiny je daleko častější.
Dřív se rodině nechtělo vytahovat med právě kvůli tomu, jak bylo všechno opatlané.
Tímto si dovolím drze založit nový štítek "vychytávky"
a když budu mít pocit, že by vás něco mohlo zaujmout, tak to sem vložím.

Mějte se nádherně a všem moc děkuji za milá slova plná porozumění k mému včerejšímu příspěvku.
Budu se opakovat, ale projevy obyčejné lidské laskavosti mě vždy uvedou v němý úžas.
Díky moc, Klárka.

Jo a na chleba vám někdy vložím recept, je to náš nejoblíbenější. není sice kváskový,
 ale je opravdu super. :-)



24. července 2017

Léčba západem

Nemyslete si, rozhodně nemám na mysli geografické či politické souvislosti.
Myslím tím to kouzelné cosi, co se odehrává každičký večer za jasného počasí, 
kdy náš životadárný obr odchází do zákulisí.
Ten čas, který je každý den jiný a jedinečný.
Když jsem před nějakým časem psala o vichřici, co nezvaně zacloumala mým životem, 
netušila jsem , jak trefné přirovnání jsem vybrala.
Ufff.... její ničivá síla je ohromující a bohužel i ochromující.
A následky nějak neberou konce.
Po prvním šoku nastoupil rozum a velel postarat se o to nejdůležitější.
Jak řekl, tak jsem udělala.
A dělala a dělám doposud, jenže ouha, vždycky, když si myslím, 
že trosky už jsou odklizeny, co stálo za uchování, uchováno a vrhnu se na obnovu, 
foukne, a mě zavalí snad tuna čehosi, co by si zasloužilo ležet někde hodně daleko na skládce.
Trpělivě stavím znovu svůj chrám radosti a štěstí, ale možná v lokalitě, kde fakt děsně fouká 
a moje dílo je neustále v ohrožení.
O tom, že mi dost často docházejí síly i dech ani nemluvě.
A tak se snažím léčit.
Účinek je obrovský a léčba je zcela zdarma.
Pravda, požívání těchto medikamentů je řádně návykové,
ale věřím, že následky mohou být jen pozitivní.

Takže....
..... za městem je víska, nad vískou kopec, hřbitůvek a pole a pole vůkol a....
... a hlavně široširé nebe otevřené jako milující náruč vždy připravená 
pojmout jakkoli velké trápení a bol.
A já se kochám a léčím....











Jestli jsem někdy obdivovala krásy přírody, tak posledního tři čtvrtě roku ji velebím a uctívám a vím, že nejsem sama.

Přeji všem nádherné dny, kdy fouká maximálně jen laskavý vánek.

Klárka


Fotek mám asi milion, toto je jen stručný průřez,jsou focené mobilem a zcela bez úprav.










4. července 2017

Něco na zub...

Přeji vám všem nádherné letní dny....
...je teď tak krásný čas...

Čas kouzelných chvil, výletů a dovolených, setkávání s přáteli a sladkého lenošení.
A co si budeme povídat, něco dobrého může tu super atmosféru jen vylepšit.
Proto vám dnes přináším recept na lehounký a svěží koláč.





Moc nám chutnal. určitě bude skvělý s čerstvým sezónním ovocem.
Uvádím recept v původní podobě, ale já jsem nedávala citronovou šťávu a jelikož se mi těsto zdálo podezřele řídké, přidala jsem krupičku od oka, ale jinak je koláček moc dobrý teplý i studený.
Tak směle do toho a pokud byste ho vyzkoušeli, dejte vědět....

Klárka





22. dubna 2017

Moje zimní bunda...

...mě asi miluje.
Mám už opravdu letitou zimní bundu. Snad se neurazí...
Černou, za pár korun, ale skvělou střihem i kvalitou. 
Nosím ji ráda a intenzivně a ona se zřejmě personifikovala. 
Když jsem snad zhruba před měsícem rozhodla, že ji vyperu, vyvoním v aviváži "věhlasné" značky
 a schovám do hlubokých útrob skříně se zimním oblečením
a zařekla se, že ji na protest vůči zimě fakt za žádných okolností nevyndám,
 že přeci už rozhodně bude to vytoužené jaro,

ONA to zřejmě viděla jinak!

Protože už opravdu nese známky opotřebení a novou zatím nemám, ukládala jsem ji jen ze slušnosti, jako že kdybych žádnou na příští zimu nesehnala, že ji ještě v nouzi párkrát vyvenčím.
Ale ouha.... s ochlazením jsem přidávala vrstvy pod jarní fešný kabátek,
přidávala šátky mohutnější a víc je utahovala kolem krku, až jsem málem dýchat nemohla,
přidala tenké rukavice, teplejší boty a když mě ve středu bičoval do obličeje vlezlý sněhoprš,
řekla jsem si: A DOST!

Ve čtvrtek ráno, ještě stále zmrzlá na kost ze středy, jsem zamířila k oné skříni
a téměř po tmě sáhla dovnitř.....
.... bunda mi z úhledné hromádky zimního oblečení skočila sama do ruky a v přítmí byl slyšet slabounký, ale jednoznačně škodolibý smích. 
Hádejte, kdo to byl? Jo jo, moje černá, věkem poznamenaná zimní společnice!
Vzala jsem ji tedy ven, přidala pod ni hodně teplý svetr, hodně teplou šálu navrch, 
ještě teplejší rukavice, o jarní eleganci jsem si mohla nechat jen zdát. 
Pravdou je, že mi bylo po dlouhé době docela teplo. 
A proč o tak zdánlivě banální situaci píšu takovou, málem školní slohovou práci?
Protože moje letitá věrná služebnice si zaslouží veřejné uznání a připsání zásluh,
byť si ho, upřímně řečeno,  nevybíravě vynutila
a taky proto, že jsem došla k závěru,
 že za tak nelítostné sibiřské ochlazení může jedině

ONA,

toužíc ještě po okamžiku slávy,
než upadne do hlubin zapomnění.

Tímto se omlouvám všem, kteří mrzli jako já,
všem zemědělcům doufaje, že jim nepomrzla úroda,
všem zahrádkářům, co netrpělivě vyhlíželi každý kvítek,
zkrátka všem milovníkům jara.
A pevně věřím, že po tomto veřejném ohodnocení, bude spokojená
a bude moci konečně přijít oteplení s hřejivými slunečními paprsky
a já svou konečně doceněnou bundu budu moci opět vyprat a uložit do skříně
na speciální místo v popředí všech ostatních svršků.

Tak jaro....., už můžeš přijít....   :-)


Klárka