21. ledna 2020

Leden v bílé



    


Každý rok mám po Vánocích potřebu zjednodušení, pročištění.
Dokonce musím uznat, že v mnoha oblastech života.
Jsou věci, na které nemám sílu jak duševní, tak fyzickou,
 dále jsou to věci, 
na které nemám chuť jako např. hloubkový úklid 
a tak se má potřeba pročistit prostor často zvrtne 
na použití bílé barvy. 
Funguje to skvěle.
Vůbec si stále dokola uvědomuji, jak obrovskou roli hrají barvy v našich životech.
 Od barev oblečení, které nosíme, 
po barvy našich domovů nebo třeba i barvy domů 
našich i v našem okolí.
Svět je plný barev.
Plný krás.

Tím jsem si vzpomněla na jeden krásný citát od pana Wericha.

„Ono totiž není šedivých dnů, které bují svou všedností. 
To jsou jenom unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.“

No a mně onen pocit svátečnosti teď rozhodně dodává ona čistá a nevinná 
a nekomplikovaná a klidná a nekonfliktní a přímá 
a komplexní BÍLÁ.





Tak ať vaše oči nejsou unavené a mohou se naplno těšit 
ze všech krás zřejmých i těch ukrytých.

Přeji vám krásné dny,




19. ledna 2020

Vzpomínka na dětství



Doma jsme ho mívali často. jablečný kompot.
Peněz maálo, v obchodech přes zimu jen brambory, 
cibule, zelí a ...jablíčka. 
Občas jsme měli jablíčka od dědečka ze zahrádky 
a jindy ta kupovaná, ale vzpomínám, 
že jsme je jedli hodně často. 
Sedávali jsme v obýváku u televize, 
s malým bráchou koukali na nějaké socialistické
 "super" pořady pro děti a máma nám loupala 
a krájela jablíčka na čtvrtinky tak dlouho, 
dokud jsme neměli břicha plná k prasknutí. 
Ale co je tou pravou vzpomínkou, 
co vás donutí se usmát, přivřít oči 
a nasát pomyslnou vůni,
 je vařený jablečný kompot
 v obrovském hrnci. 
Ta vůně skořice, hřebíčku...linula se celý bytem...

A tak jsme dnes uvařila obří hrnec téhle dobroty za pár korun, nejen jako kompot, ale jako neskutečně lahodnou alternativu mnoha šálkům milovaného čaje.
 Při prvním doušku mě zalilo takové blaho, že nechápu, 
jak jsme na něco takového mohla zapomenout. 

Takže, moji milí, šup pro jablíčka a pokud dnes 
a v následujících dnech budu škytat, 
budu jen já vědět, proč.
 To na mě budete myslet a velebit tuhle 
připomínku zázračné obyčejnosti.

Pa pa!





15. ledna 2020

Dnes netradičně...

... není zvykem, abych tu dávala nějaké tipy ohledně kosmetiky, ale dnes udělám vyjímku.
Jsem zastáncem myšlenky nepouštět si do těla více chemie, než je nezbytně nutné a tak už léta hledám adekvátní alternativy všemožných chemických "kosmetítek".
Teď jsem nutně potřebovala nají slušný šampon.
A tak jsem při hledání v útrobách internetu po mnoha zkušenostech se zbytečně předraženými 
a víceméně značkovými produkty zavítala na stránky dm drogerie 
a nestačila se divit. Po jednoduchém vyfiltrování 
"bez silokonů" a "přírodní kosmetika" 
mi vyběhla slušná řádka šamponů.
Ty, které jsem si vybrala vám hnedle ukážu.

První je ve formě tuhé... 

Druhý na hnědé vlasy:



A třetí pro objem:




Tyto tři jsem si vybrala na testování a musím s nadšením oznámit, že jsem velmi mile překvapená.
Jeden lepší než druhý.
Tak krásně se s nimi myjí vlasy, a nepochopitelně hned
 po prvním umytí jsem věděla, že jsem "objevila Ameriku".
Šampony by mohly ze začátku dělat problémy lidem, 
kteří si dlouhodobě myli vlasy chemickými šampony 
se silikony a tak by mohlo chvilku trvat, než by si vlasy přivykly nové péči, ale myslím,
 že za ten pocit ozdravění to určitě stojí.

Tak co, líbily by se vám občas takové články?
Zajímáte se o celkově zdravější životní styl?
Dejte mi vědět.
Těším se na naše společné objevování.

Tak pa  a mějte se nádherně!





14. ledna 2020

Silvestr trochu jinak


Krásný dem, moji milí. Co vy a Silvestr? Možná je hloupé, ptát se na to taklhle 14. ledna, 
ale já byla jaksi dlouhodobě vypnutá.
Já mám ráda, když v životě zažívám něco nového, vyjímečného, ba až mírně ztřeštěného, bláznivého
 a lehce pošetilého.
Na Silvestra jsem rozhodně nechtěla být doma a koukat 
na televizi (no, na tu vlastně nekoukám ani běžně). 
A tak jsme se s nejmlaším z mých třech miláčků vydali jen tak bloudit ulicemi Brna. 
S vidinou, že půjdeme do kina, 
na dobrou kávu, navštívím milovanou modrožlutost
 jménem Ikea a tak nějak proflákáme den.
To že jsme žádné kino nestihli, že nám Ikea zavírala nepříjemně brzy a dalších pár mrzutostí, 
nám rozhodně nemohlo zkazit náladu.
Zkrátka a dobře to byl nádherný den plný malých 
i větších neočekávaných zázraků a to já tak moc miluju!

Při podvečerních toulkách po centru Brna s hrnkem horkého jablečného moštu v ruce 
(já alkoholu nijak neholduju),
 jsme zažili něco opravdu nádherného.
Průhledem mřížemi kdesi ze Zelného trhu jsme zahlédli nádherné teplé světlo a vydali 
se prozkoumat, o co jde.
K našemu velikému údivu jsme objevili volně přístupné prostory staré radnice 
a objevili krásu snad
 ve všech významech toho slova.




Z malebného podloubí jsme vstoupili do freskového sálu. Ticho, klid, jen nádherné světlo a hra dokonalého souladu barev, co vykouzlily něčí nesmírně šikovné ruce. 
Hluboká úklona patří těm, co tohle dokázali. 
Opravdu dechberoucí zážitek.




V tom stavu tichého rozjímání jsme zaslechli nádhernou klasickou klavírní hudbu a ani ve snu by nás nenapadlo, 
že za dalšími dveřmi objevíme toto...


... a další sál, tentokrát křiš'tálový 
(snad kvůli třem křišťálovým lustrům).
Hudba se odtud linula a my v domění, že jde o hudbu reprodukovanou jsme jen obdivovali archutekturu
 a její dokonalost v jednoduchosti.
V tom ze sálu vyšli lidé, hudba zesílila 
a nás čekalo veliké překvapení.
Na klavír tam hrál živě kdosi v červené
 naducané zimní bundě. 
Hrál tak krásně a samozřejmě. 
Stáli jsme v němém úžasu a poslouchali a poslouchali.
Ten někdo tam byl s rodinou a přáteli a zřejmě jen tak mimoděk zasedl a zahrál.
Kdyby jen tušil, kolik radosti předal dál, kolik úsměvů vyloudil na tvářích "kolemjdoucích".
Tleskám mu v duchu ještě teď.
A pak že zázraky neexistují. 
Možná k nám můžou přijít v plné kráse, 
jen když je vůbec nečekáme.
Jen tak jsme jim plně otevřeni.





Krásný betlém v životní velikosti.


Bruslící děti a rodiče v tak nádherných kulisách 
okolních domů.
A vánoční stromy, moje posedlost...



Ten na "Zelňáku byl hezčí než na "Svoboďáku"!


A po kouzelné procházce vší tou krásou v čase,
 kdy tu žádné davy podnapilých nebyly, 
jsme se vydali domů a připili si na nový rok už doma.


Takhle by to tedy šlo, asi mám novou tradici.
Do jakého města se vydám příště?

Mějte se skvěle v tom novém roce.






3. ledna 2020

Kouzlo Vánoc


Srdečně vás všechny zdrvím v novém roce.
Dooufám, že jste si všichni užili krásné Vánoce
 v kruhu svých milovaných.
Vánoce opravdu miluji a i když postupem času ohledně
 těchto nádherných svátků dochází k všelijakým změnám, 
ať už chtěným nebo nechtěným,
 mám vše kolem vánoc opravdu ráda
 a nesmírně si tohoto času vážím.
Možná i proto jsem se teď blogu a mnoha jiným věcem 
vůbec nevěnovala a snažila se mnou tak často zmiňované "kouzlo" nasát do každičké buňky v těle.

A tím jak miluji dekorování a ladění interiéru, 
měli jsme doma, ostatně asi jako každý rok,
 různou výzdobu vždy podle aktuální nálady
 s finišující červenou.





Za ta dlouhá léta jsme si v naší rodině vytvořili mnoho různých rituálků, které nám dělají tak dobře na duši. 
Patří k nim rozhodně noční vyjížďky autem po širokém dalekém okolí, 
kdy hledáme tu nejhezčí světýlkovou výzdobu domečků 
i měst a vesniček,
koukání na oblíbené vánoční filmy, popíjení horké čokolády, svařáčku nebo domácího vaječného koňaku, ale i to, 
že zásadně balíme dárky na poslední chvíli, 
nosíme "směšné" vánoční oblečení,
zapalujeme asi milion svíček a rozsvěcíme světýlka 
vždy a všude, hrajeme hry a plánujeme neuskutečnitelné bláznovosti.
Nejmilejší rituál ze všech ale je, že snad mohu říct, 
že se máme rádi a že jsme spolu rádi.
SPOLU U STOLU.
Pořád nás to těší a baví. Ty dlouhé snídaně, kdy vůbec nevíme, kdy a co budeme obědvat, protože to přeci není důležité, když zrovna mudrujete o nesmrtelnosti chrousta nebo když plánujete nákup mnoha různých nemovitostí napříč světem v případě neskonalého nenadálého zbohatnutí.
Když se smějete tak, že nemůžete popadnout dech.
Když od rána do večera zní domem vánoční hudba všemožných žánrů a nálad.
Když se v hluboké noci doklopýtáváme do koupelny 
a hádáme se, kdo půjde dřív, protože jsme jaksi zapomněli na čas a najednou jsme tak unavení...
Ve všech těchto chvílích je jedno, jestli jsou umytá okna, utřený prach, napečeno 20 druhů cukroví, plná lednice jídla, nakoupená hromada dárků, nebo že jste z nesmyslného vánočního seznamů úkolů stihli jen část.
Vánoce jsou o nás, o lidech, o laskavosti, lásce, porozumění, souznění, pochopení a o světle v nás.
A když se ono světlo potká s dalším a znásobí se, 
vzduch kolem se jaksi tetelí a září.

Zase a pořád dokola, spolu u stolu.
Spolu.

Děkuji vám všem, co kousek své laskavosti a světla posíláte dál do světa. Je to znát.










Když máte místo v srdci najde se i v domě.
 Chvíli nás tu bylo 7 dospělých a 4 poměrně velcí psi.


Byli vzorní a úžasní!
Tak pa a buďte spolu...