3. listopadu 2017

Nějak se to zamotalo



Krásný den všem!
Je to tak dlouho, co jsem tu byla naposled.
Můj život má se mnou nějaké podivné plány a nedal mi nahlídnout do scénáře.
Nachystal mi spoustu změn.
O některé jsem tedy opravdu nežádala, některým jsem šla naproti.
Jednou z mega výzev bylo změnit zaměstnání.
Dlouhé noci jsem si v hlavě představovala, jaká že by ta práce snů měla vlastně být
a vhledem k tomu, že jsem chtěla od jistých skutečností utéct, moje vynalézavá mysl opravdu vymyslela kombinaci možných i nemožných prvků až jsem jednoho letního dne seděla
 kdesi hodně daleko na pohovoru a přede mnou se rýsovala ona práce snů.
Další bezesné noci následovaly, hodnotila jsem, jestli na to mám a co bude, když bude....
.....to zná asi každý.
Shrnu to....práci jsem dostala, vznášela se radostí a pocitem blaha nejmíň půl metru nad zemí.
Nastoupila, zaučovala se...
...a naivně doufala v lepší zítřky naplněné radostí a nezávislostí završené adekvátní finanční odměnou.
A vesmír, vtipálek, mi poslal vzkaz...
"Buď opatrná na to, co si přeješ!"

Kvůli té práci jsem se vzdala mnoha pro mě důležitých věcí, absorbovala v mikro čase neskutečné množství zcela nových informací, pracovala dvanáct i víc hodin denně, 
s nadšením sobě vlastním chtěla vidět jen to dobré.
V přesvědčování sebe sama jsem se vážně hodně zdokonalila.
No.....a jednoho dne mi moje tělo začalo dávat najevo, 
že je zřejmě něco zásadního hodně v nepořádku.
Opět jsem se ukecávala, že jsem přeci silná holka, že všechno překonám a světlé zítřky 
už jsou za rohem.
No.....nebyly.
Byl to děs a každým dnem vylézaly na světlo temné stíny a usilovaly o zbytky mého vlastního světla.
Takže následoval rychlý úprk. Úprk směrem k sobě, k jediné chatrné jistotě, 
kterou nakonec musí být člověk sám sobě.
 Nemusím asi zdůrazňovat, že ta práce splňovala všechny mé vysněné požadavky.
Vypadnout z města, poznávat jiné lidi, cestovat, opustit nudný stereotyp být sama za sebe.
Dobře mi tak.
Teď už budu ohledně přání daleko, daleko opatrnější.
Přeju si zdraví, štěstí, lásku, spokojenost a pohodu.

Vám všem přeji plnou náruč toho samého.

Klárka


21 komentářů:

  1. Och Klárko ... veľmi pekne napísané, precítené, prežité ... Prajem ti, nech už je len lepšie a lepšie ... Tebe ... pozdravujem a objímam ... L.

    OdpovědětVymazat
  2. Každá zkusenost je dobrá, každá tě někam posune. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  3. Klárko, tak nevím, co Ti přát.... Zdraví? jinou práci? Ať Tvůj život jde už jen správným směrem :-). Dana

    OdpovědětVymazat
  4. Klárko, zdraví je nejdůležitější faktor, který by měl převažovat při výběru životních cest. I když, sny jsou tak lákavé a také důležité... a cesta k úspěchu, vlastnoručně vyšlapaná, je největší odměnou a zadostiučiněním, obzvlášť třeba pro ženu, která díky svým schopnostem prorazí v mužském světě. Držím palce, ať se zdraví zlepší, ostatní přijde samo. Někdy prostě je nutné přijmout TO, nám osud připraví a nachystá. Myslím, žen se nám všem moc stýskalo po Tvých krásně upravených stolech, po pohodě, kterou dokážeš tak pěkně zhmotnit, po inspiraci, kterou nabízíš celými doušky na svém blogu, ve svých článcích a fotografiích. Jistě bude lépe!

    OdpovědětVymazat
  5. Diana mi svým komentářem vzala vítr z plachet:-), ale přece...Klárko, nejspíš jsi musela tu práci vyzkoušet, zjistit, co v Tobě je. Aby jsi teď byla sice nejspíš tam, kde jsi, ale moudřejší, zkušenější. Nelituj, určitě to mělo svůj smysl.
    Moc Ti přeji zdraví a aby Tvůj život dostal správný směr.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
  6. Co dodat Klárko, bez té zkušenosti by jsi to nezjistila, tak je dobře, že jsi tu zkušenost získala. Zvládneš to i dál, ale teď hlavně zdravíčko!! a poslouchat sama sebe ;-) Krásné dny ti přeji, D.

    OdpovědětVymazat
  7. Klárko, hodně zdraví a štěstí! Držím palce!


    OdpovědětVymazat
  8. Klárko,já jen mohu doplnit, že chybíš, když se na tak dlouho odmlčíš...jsi bojovník a Ty to zvládneš...
    Přeji už jen klidné dny a aby jsi našla svou správnou cestu....

    Věra

    OdpovědětVymazat
  9. Někdy si musíme narazit "čumák", abychom se probudili ze svých vysněných cílů a zjistili, co je nejdůležitější. Částečně chápu životní změnu, protože jsem před 2 měsíci také změnila zaměstnání a musela si nastavit priority, které chci nové práci věnovat, a které jsou důležité pro můj spokojený život. Přeji hlavně zdraví, zvolnění a práci, která bude bavit, ale nezanechá žádné zdravotní následky, stres apod.

    OdpovědětVymazat
  10. Klárko,moc Vam přeji,aby se klubko osudu rozmotalo správným směrem.Abyste už konečně byla v klidu,zdravá,spokojená,usměvavá a všechny další dny už byly jen šťastné.H.

    OdpovědětVymazat
  11. Klarko, moc preji, at je vse brzy tak, jak si prejes a jak ma. Urcite to nebyla prace snu, jinak by tento zlom nenastal, o tom jsem presvedcena. Treba by te v nem potkalo jeste neco horsiho, proto jsi musela odejit, i kdyz za zcela neprijemnych okolnosti. Drzim pesti. M.

    OdpovědětVymazat
  12. Ať se to, co se zamotalo, rozmotá a vyjdeš z toho silnější a šťastnější. Jak už tu zaznělo, někdy si člověk musí vyzkoušet i to, kudy cesta nevede, aby nakonec našel tu správnou.
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
  13. Ono se to určitě rozmotá. Je důležité, že jsi došla k závěru, že takhle ne, že musíš jinak.
    Jsem ráda, že jsi zase tady, protože Tvůj blog mám moc ráda.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  14. No Klárko, úplně rozumím o čem píšeš..jsem na tom teď nějak podobně. Nezbývá než doufat a hlavně věřit, že bude líp. A já vím, že určitě bude:-) A hlavně, jak psala Hanka...nejdůležitější je dojít sama k tomu, že takhle ne...což mě stále nějak nejde, ale ty už máš dobře našlápnuto...:-) Tak držím pěsti a přeji hodně sil...S:-)

    OdpovědětVymazat
  15. Klárko, co na tohle napsat. Snad jen, aby tvůj život brzo šlapal v pravidelném rytmu, a aby si tu dobu, než to nastane, ustála ve zdraví!
    Měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  16. Zdraví je to nejdůležitější,co Tě nezabije, to Tě posílí, pár přátel stačí mít,nikomu svá rozhodnutí nemusím vysvětlovat a ani před nikým obhajovat, je to můj život.Staré otřepané fráze,ale mají něco do sebe.Milá Klárko,úplně Vám rozumím, ale taky vím, že jednou bude líp 100%. Mám odzkoušeno :). P.S. a jsem nakonec ráda, za ty těžké časy, díky nim jsem poznala opravdové přátele a že mám úžasné děti. Krásný den R. /jakutere/

    OdpovědětVymazat
  17. Klárko, někdy jsou na té životní cestě těžké kameny... Napadalo toho na tebe hodně, ale stůj pevně nohama na té zemi, ono se postupně vše v dobré obrátí, tomu musíš prostě věřit. A to vše tě posune zase jenom dopředu, tak se toho neboj. Zdraví je stejně nejdůležitější co si musíme chránit. Tak si ho chraň. Držím ti pěsti.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  18. Klárko, ber to jako životní zkušenost, prostě to tak mělo být. Je to za tebou!
    Pavel

    OdpovědětVymazat
  19. Klárko, snad už bude dobře.
    Majka

    OdpovědětVymazat