25. října 2021

O lidech, o pravdě a lžích...


 Krásný den, moji milí!

Jsem tu zase po dlouhé době.  Dost často mám chuť napsat sem něco rádoby zajímavého, nějaký postřeh z každodenního života, ale nakonec se to odehraje jen v mé hlavě a přes klávesnici už to neproženu. Připadám si v už dlouho, jakoby vytržená z času a prostoru.

 Dny ubíhají jako šílené. A já se nestačím divit, že už je tu konec října. 

Ale před pár dny mi v hlavě uvízl jedem postřeh ze světa internetu, 

ze světa sociálních sítí. Síť je vůbec zajímavě zvolený termín v tomto kontextu. Jeden význam je jasně zřejmý a určitě vyjadřuje spletité propojení mezi námi všemi.

Ovšem dalším vysvětlením je i jistá záludnost sítí jako takových. Můžete se totiž snadno do takové sítě zamotat, uvíznout v ní. Začne omezovat váš pohyb, vaši svobodu a když je dostatečně veliká, možná si ani nevšimnete, že je kolem stále méně místa a nakonec vám jde o život.

Voda se začne kalit produkty všech lapených a váš zrak tudíž nevidí jasný obraz. 

Onehdy jsem totiž v jedné obří nekonečně známé aplikaci (schválně nebudu jmenovat, abych neurazila její příznivce) narazila při vynucené návštěvě této mega záležitosti na profil člověka, kterého znám velmi, velmi, velmi dobře. Ojojoj, to jsem se nestačila divit. Ona osoba ve svých příspěvcích vyznívala, moudře, uvědoměle a skoro i laskavě. Zdálo by se, že onen člověk rozumí kdečemu, má ve věcech hooodně jasno a je dobré se jím nechat ovlivňovat, protože on evidentně ví a zná.

Lidi zlatí, já myslela, že špatně vidím a nebo, že se ty "internety" nějak pomíchaly. Oči mi málem vypadly z důlků a srdce zrychlilo počet úderů dost výrazně. Možná bilo na poplach! Aby mi jasně ukázalo, že tyto vody jsou zakalené značně! Jakože hodně moc! Fakt!

Onu osobu znám  a není úplně snadné napsat, že realita je tomuto obrazu hodně vzdálená. No, na vlastní hlas své duše jsem se přesvědčila, že síť je někdy pěkně zrádná a lživá....lživá tak strašně, až mrazí.

Ale naštěstí je tu ještě jeden nezanedbatelný význam sítě. Nabízí se říct ZAPLAŤPÁNBŮH.

V rukou laskavého a milujícího vrhače sítí je tu jistá možnost, že síť použije, aby na chytil nějakou zajímavou rybku, potěšil se její krásou, její jedinečností, její moudrostí. Všechen ostatní obsah sítě pustil nebo nechal být a o možné benefity lapené rybky se podělil s ostatními milujícími a laskavými lidmi, aby tvorečka s přáním štěstí a dlouhého života pustil na svobodu anebo jí zajistil dokonce vody v pravdě čistší a svěžejší, aby mohla rybka nabrat na váze a růst ve své kráse a jedinečnosti. 

Pro užitek všech zúčastněných.

Takže buďte prosím opatrnými uživateli moří a oceánů a sítě pozorně sledujte a lovte vědomě a s láskou a udržujte vody čisté.

Moc vás zdravím a přeji vám všem dny plné radost, lásky a vděčnosti. 

Jo, a samé dobré úlovky....





7. září 2021

Modrý srpen

 


Krásný den, moji milí!
Dnes vám ukážu jen pár fotek od nás z domu, miluji střídání barev 
na neutrálním základu, ale to už všichni víte. 
Barvy mě na přeskáčku žádají o pozornost a já jim prostě neodolám.
Modrá se mi vetřela do přízně a já ji mám čím dál radši.
Je svěží, čistá, uklidňující a hloubavá.
Barva vody a nebe.
Dokonalé spojení zvlášť v létě.
Občas neodolám a přikoupím nějaké nové kousky,
ale ty určitě poznáte.
takže, pojďte dál a nezouvejte se...



Tohle modré nádobí mám moc ráda.
Je to zn. Ib Laursen, kolekce Mynte Cornflower.



A snad všechno jídlo na něm vypadá hezky....


Tady v kombinaci s kytičkovým Green Gate.


A tady chléb s tou nejobyčejnější tvarohovou pomazánkou.


Čas na svíčku, čaj a milý vzkaz.




Stačí vyměnit polštáře a celkový dojem je zase jiný.
Často se mě ptáte, kde povlaky na polštáře kupuji.
Jednoznačně nejvíc v Ikea a v h&m home.
To jsou osvědčené zdroje za rozumné peníze 
a tak vás změna vyjde na pár korun 
a za ty roky člověk prostě něco nashromáždí 
a pak si může s barvami hrát do sytosti.
Do radosti, veselosti.




Mějte se báječně a sbírejte sluneční paprsky do zásoby na horší časy.
Budou se nám jistě hodit.
Pa pa, 





28. července 2021

JSI KRÁSNÁ, USMĚJ SE!

 


Krásný letní den, moji milí!

To si takhle jednou jdu jakýmsi nákupním centrem, když jsem periferně v neobvyklé výšce postřehla výše zmíněná slova napsaná na zdi v jednom obchodě. 

No….usmála jsem se zcela samovolně bez rozmyslu od ucha k uchu a hned na to jsem si uvědomila sílu tohoto vzkazu. Od té doby o tom dost často přemýšlím a myslím na nás všechny, které o své kráse pochybujeme. Upřímně, asi neznám nějakou ženu, která by se sebou byla absolutně spokojená a to by nám mělo být jasnou zprávou, že je něco špatně.

Je tolik pohledů na krásu, tolik názorů a hodnotících pohledů, že z toho jde hlava kolem. Každý vnímá krásu svým vlastním jedinečným způsobem a je tudíž zcela jasné, že objektivizovat tuto veličinu je zcela nemožné.


Takže pojďme se na to vykašlat a buďme si krásné samy pro sebe jen tak z principu!



Jen pro sebe, pro svůj úsměv v zrcadle, pro odraz našich “nedokonalých” postav ve výlohách obchodů, pro každičký den, pro každičkou chvíli. Ono totiž vůbec nezáleží na konkrétnostech, ale na našem vnitřním světle, které se očima dere ven. Jde o radost ze života, o vděčnost za něj, o hrdost, že jsme kým jsme bez ohledu na pohled kohokoli jiného, protože, přiznejme si, největším kritikem nás samých jsme jenom my sami.


Kašlu na to, je mi jedno, že mám ….BLA BLA BLA…..a možná spoustu dalších domnělých nedostatků.


Hodlám se na sebe smát do zrcadla a s láskou se v něm vidět.

Takže, ty která tohle teď právě čteš….


JSI KRÁSNÁ, USMĚJ SE!


Užívejte si krásné letní dny a mějte se prostě báječně, Klárka.


12. května 2021

Nechte své zdi promluvit


 Krásný den, dnes bych vám ráda představila jednu možnost, jak vylepšit váš domov. 

Jedná se o produkty firmy Poster Store, ale to trochu předbíhám...

Domov..... moje věčné téma. A dovolím si věřit, že i většiny z vás. Domov je místo, kde se chceme cítit dobře, místo, které odráží naši osobnost, naši náladu i rozpoložení. Nikdo z nás není stále stejný. Měníme se, vyrůstáme, stáváme se každým dnem malinko jiným než včera. Mění nás situace, které nás potkávají, události, které se dějí kolem nás a také lidé, se kterými se setkáme. To všechno a ještě spousta dalšího nás ovlivňuje a v lepším případě z nás dělá lepšího člověka. 

Myslím, že se svým “doma” žiju v symbióze. Miluji ten prostor, to útočiště, ten klid. Pečuji o něj, dávám mu najevo svou lásku a snažím se vytvářet místo, kde se snoubí pevná stabilita s tvůrčí energií plnou změn. Jako si my potřebujeme obměnit např. šatník, tak i náš domov tyhle změny potřebuje, aby mohl načerpat novou sílu a radost.

Jedním z velmi snadných způsobů jak docílit vítané změny a neohrozit naši peněženku je obklopit se obrázky, které můžeme snadno měnit podle nálady nebo ročního období nebo se změnou výmalby a pod.

Na našem trhu je skvělým zdrojem takové radosti a úžasné inspirace skandinávský e-shop 

                           POSTER STORE

                            posterstore.cz 

Na jejich stránkách najdete obrovské množství nádherných plakátů a spoustu tipů na vytvoření originálních koláží z nich. Snadno vyhledáte plakáty podle rozměrů, barev nebo témat. 

Rovnou vám poradím, jak si nejlépe vybrat ty pravé právě pro vás.

Udělejte si čas a v klidu si začněte plakáty prohlížet a kdykoli budete mít z obrázku dobrý pocit, uložte si ho do oblíbených.

Já napoprvé uložila přes 70 kousků. Sama jsem se zalekla, ale jde o to následně vidět hrubý výběr pohromadě a potom jen vyřazovat a třídit, až vám nakonec zbyde to nej. 

Je to zábava a čirá radost. 

A pokud byste nakonec byli přeci jen bezradní, zkuste vyhledat přes kategorie. Třeba...

                              černobílé plakáty 

                                  nebo kuchyně

                                 nebo dětské obrázky

Usnadníte si práci a objevíte snadno plakáty, co spolu ladí.

A když už budete mít tuhle "práci" za sebou, můžete si vybrat k plakátům rámečky tak, aby vám hezky zapadly do vašeho interiéru. Bílé, černé, hnědé, světlé, tmavé, dřevěné nebo kovové......hmmmmm......už to vidím, jak si to vymazlíte.

Nepochybně vás potěší i fakt, že plakáty jsou tištěny ve Švédsku na kvalitní papír šetrný k životnímu prostředí.

A to se počítá, ne?

A kdybyste byli i přes tu všechnu nápomoc zoufalí, klidně se ozvěte a já vám s výběrem pomůžu.

I tak vám ukážu něco málo z možností výběru ze stovek krásných motivů.


černobílá kombinace...


trocha cestování s nádechem orientu...


a něco pro naše malé broučky...


A nakonec nesmím zapomenout ukázat vám,
 co že jsem si to vybrala já....






Takže věřím, že vám moje inspirace přinese hodně radosti a svěží energie a já vám tu radost zkrášlím o možnost nakoupit vše se slevou 35% s heslem:

spoluustolu35


To se vám bude vybírat hned líp, že?
Mějte se moc hezky a nezapomeňte se svými úlovky pochlubit, uděláte mi tím radost :-)

Klárka




6. května 2021

Jak vám jen poděkovat...


 Vy jste tak úžasní! 
Říkám to pořád. 
Tolik krásných, srdečných a milých reakcí....

Moc vám všem za ně děkuji. Nesmírně si toho vážím a moc to pro mě znamená. Nezvládnu vám odepsat jednotlivě, 

ale vězte, že jste mi udělali dny hezčími a radostnějšími 

a já se budu snažit vracet vám vaši laskavost zpět. 

Mám toho tolik na srdci.


Pro dnešek ale začnu mou starou dobrou klasikou.

Proměnou barev u nás doma. Budu se opakovat, ale změny barev na doplňcích do domu vždycky vnesou zcela novou náladu 

a takový čerstvý nádech. Barvy vždy používám podle mé vlastní nálady 

a taky podle počasí  nebo když se mi zasteskne po nějaké konkrétní dekoraci, přizpůsobím jí celek.

Takže.... vítejte v mé náladě "MINT"...









Tak a teď už jdu zase pracovat. 
Navrhuji právě kuchyň a obývák jedné moc milé paní 
a už se moc těším, jak to dopadne.
Hlavou mi sviští milion nápadů a já jen doufám, že se budou líbit a fajn rodinka bude mít svoje obnovené "doma" moc ráda a bude jim tam skvěle.

Mějte se fajn a opatrujte se,
Klárka.



23. dubna 2021

Jsem zpět...




Uvařila jsem si kávu a sedla k počítači, abych sepsala pár řádek.
Pár řádek, pár řádků, abych se nesměle vrátila k blogování, abych dala kousek sebe na pospas internetu.
Když jsem s blogováním, začínala, byl svět blogů překypující sférou, zahradou plnou nádherných rostlin, pestrým a nekonečným zdrojem inspirace a sdílení.
Nakukovala jsem nejdřív za hranice naší země pro inspiraci a později objevila pár českých blogů, které mi připadaly velmi lidské, člověčí. Někdo sdílel svůj život, 
svoje myšlenky, svoje nápady, radosti i starosti a vznikal tak jakási komunita víceméně blízkých lidí . Lidí, kteří měli, co říct a kteří naslouchali.
Byl to svět sdílení v pravém slova smyslu. 
Ale jak šla doba dál, všechno se zrychlovalo. Lidi už nebavilo číst pár vět, 
natož odstavců a tak se přesunuli na sítě typu instagram apod.
Tam to frčí, stihnete vidět víc, jedna fotka střídá druhou rychlostí blesku. 
Naháníme je v každé volné chvíli, na zastávce autobusu, o pauze v práci, 
dokonce i když sedíme s blízkým člověkem v kavárně nebo restauraci, 
rychle zkontrolujeme, co je jako nového. Někteří sjíždí instagram i sedíc na toaletě, někteří dokonce během hovoru se skutečným člověkem. Znám i takové, co vkládají příspěvek za jízdy 
v autě, jakože u toho řídí.!
To jako fakt, nekecám...

Ale o tom jsem snad ani psát nechtěla. Chtěla jsem napsat, proč jsem už dvakrát přestala psát 
a proč chci znova začít.
Přestala jsem proto, že jsem si myslela, že už to nikoho nezajímá.
Že už na blogy chodí opravdu málo  lidí a že nedokážu být neosobní.
Potřebuji být v tom, co dělám absolutně upřímná.
Trochu mě omezovalo, že na druhém konci internetového připojení je někdo,
 kdo si říká při čtení mých řádků něco nehezkého, nepřejícího.
Přemýšlela jsem, jaký mám důvod psát.
Nechtěla jsem používat tento svět k bezduchému tlachání ani pro vlastní pocit zviditelňování 
a sebeprezentace, ale chtěla jsem zažívat sdílení v pravém slova smyslu.
Odmlčela jsem se.
Myslela jsem, že to nemá žádný hlubší smysl.
Že to nikoho nezajímá.

Jenže za nějakou dobu jsem zjistila, že existují lidé, kteří mi nikdy nenechali jediný komentář, jedinou odezvu a přesto můj blog moc rádi sledovali. 
Přinášel jim radost a hezké chvíle. Byla jsem naprosto zaskočená množstvím hezkých reakcí 
a blízkostí zdánlivě cizích lidí, které jsem nikdy neviděla 
a možná nikdy neuvidím.
Teď už vím, že tam někde jste.
Někdo, komu může přinést potěšení pár fotek nebo slov, někdo, kdo se se mnou 
na dálku propojí pro prožitek radosti.
A to má sakra jinou váhu.
To má smysl.
Potkat se.
Slyšet se.
Být spolu.
Sdílet.

A tak kvůli vám, kvůli milým a laskavým lidem, co se rádi na chvilku zastaví, začnu tedy znova. Znova zkusím zaznamenávat chvilky obyčejné i ty důležitější. Chvíle veselé i smutné. Opravdové. 
Ne ty nablýskané s použitím líbivých filtrů, kdy svět vypadá dokonalý. Jakoby bez starostí a zápasů. 
Protože občas bojujeme všichni.
Máme starosti a trápení.
Ale máme i radosti a štěstí.
A občas potřebujeme vědět, že v tom nejsme sami.

Takže, co vy na to?
Jdete do toho se mnou?
Potkáme se?

Mějte (mějme) krásné dny, Klárka.