23. února 2019

Trochu jiná čokoláda





                Dnes jsem asi měla chuť na čokoládu. 
Jinak si to nedokážu vysvětlit. Měla jsem chuť vyrobit zase něco nového 
a napadlo mě ladit sérii šperků tematicky. 
Takže dnes na téma tmavě hnědá a starostříbro. 
Měla jsem pár krásně zpracovaných komponentů, co vypadají jako poklady z nějakých vykopávek. Čekaly na svou chvíli dost dlouho, připadaly mi totiž dost výjimečné na nějaké běžné použití. Vyžadovaly si mou plnou pozornost.
Je nádherné probírat se tou krásou, vnímat o co si jednotlivé kousky říkají, koho chtějí mít po svém boku a s kým se naopak nesnesou. 
Každý šperk má v sobě kousek mě. Kousek mých úvah, které zrovna honím hlavou, trochu krásné hudby, co právě poslouchám, možná i vůni čaje, co zrovna piju a možná i špetku nové majitelky, na kterou při výrobě myslím. Vždy přemýšlím, kdo bude ten či onen šperk nosit, jaká to bude žena. Bude veselá nebo smutná , sebevědomá nebo plachá. Bude blond nebo tmavovláska a hlavně... bude mít radost, když rozbalí balíček ode mě?
Je to kouzelný čas, když nad tím vším sedávám a já nepochybuji, že kousek toho kouzla je uchován i v těch "cetkách".
Už jsem psala, jak neskutečně milé okamžiky se dějí,
 když člověk něco dělá s láskou a vírou, 
že všechno dává smysl.
Zjistíte, kolik úžasných lidí po světě chodí a cítíte nesmírnou radost, 
že se můžete stát vzájemně součástí svých životů, 
byt'třeba na malou chvilku. 
Jeden mail, jedna smska, jeden komentář, jeden úsměv, pár slov, trocha sdílení, možná i vzniklá přátelství.





















Pokud byste chtěli jaékoli informace, neváhejte se zeptat.
Užijte si krásný víkend!

Klárka




18. února 2019

Barvy, barvy, barvičky...


Krásné pondělí!
Dnes mám pro vás super ultra jednoduchost.
Miluju rychlé a jednoduché recepty.
S léty jsem dospěla k tomu, že často je méně opravdu více.
Takže:
Nastrouhat nahrubo červenou čerstvou řepu,
smíchat s bílým jogurtem a osolit.
Opravdu, ale opravdu nic víc.
Chtěla jsem recept vylepšit strouhanou nivou a rozhodně neee....
Prostě raz, dva, tři a hotovo!
Na dobrý chléb, v nejlepším případě domácí.
Dobrota a moc zdravá!
Tak dobrou chuť!










Jo, a taky miluju vaše komentáře :-)
Pa!




14. února 2019

LEDNOVÉ OHLÉDNUTÍ


Krásný čtvrtek všem,
nejdřív chci poděkovat za milé reakce na můj minulý příspěvek. Je tolik laskavých lidí...
Děkuji.

Abych dohnala skluz v blogování, 
dovolím si dát sem pár lednových fotek.
Leden je pro mě téměř každý rok ve znamení bílé barvy.
 Čistota.Sníh.Klid.Ticho.
Jenže letos se nám nikomu z vánočního opojení nějak nechtělo 
a tak má i výzdoba domu jakousi setrvačnost.
Proč ne.






















A ještě radost na závěr. 
Dnes odesílám svůj první balíček se šperky jedné milé milující mamince. 
Moc hezký pocit...

Tak pa a pište, pište mi všechno o čem byste si chtěli povídat, 
vše co by vás zajímalo.
Chystám další překvapení...

Mějte skvělý den, 
Klárka.


12. února 2019

NOVÉ ZAČÁTKY


Dnes je ten den, kdy se vám chci svěřit, 
k čemuže jsem to v životě dospěla. 
V posledních letech jsem zažila nemalé množství obtížných situací, nepříjemných a těžkých chvil, kdy jsem ani nepoznávala sama sebe. Stávala se ze mě smutná, iluze ztrácející postava, co byla jen stínem bývalého radostného "já".
Vše nějak drhlo, skřípalo, vrzalo.
Udělala jsem v důsledku těch neblahých 
okolností pár velkých změn.
Po víc jak dvaceti letech jsem začala řídit auto.
Pro mě obrovská a úžasná změna.
Zbavila se mnoha kilogramů nadváhy.
Ne, že by to stačilo... :-)
Opustila jsem spolupráci s manželem a osamostatnila se natolik, že jsem pracovala jako obchodní zástupce a s těmi čerstvě nabývanými řidičskými "zkušenostmi"
jezdila po půlce naší milé vlasti a to včetně Prahy 
(což dodnes nechápu). Ovšem mě, coby milovnici a uctívačku tepla rodinného krbu neskutečně ničilo spát čtyři dny v týdnu po penzionech a pracovat i víc jak dvanáct hodin denně.
V momentě, kdy už mi moje tělo začalo důrazně říkat, že nejdu správnou cestou, jsem všeho nechala a netuše,
 co bude dál se zastavila a vyčkávala, co jako s tím mým životem vlastně udělám. 
Jakoby náhodou ke mě přišla nabídka pracovat ve zdravé výživě v našem městě a v tu chvíli všechna pozitiva, která tato práce nabízela jasně převážila nad původně jinými plány. Ono umístění v sobě velmi brzy kombinovalo euforii a čiré zoufalství. O tom špatném už psát nechci a tak zmíním jen to hezké. Za rok a kousek jsem díkybohu poznala, že můžu být sama sebou, 
věřit v lidskou dobrotu a laskavost. 
Obojího se mi dostávalo v tak hojné míře, že vám rozhodně budu v budoucnu kousky toho blaha pouštět tu mezi řádky,
 abyste měli možnost ujistit se že svět je ještě v pořádku a je nádherným místem pro snílky a nepoučitelné naivky jako jsem já.
Zkrátka a dobře se ve mně probudila víra a odvaha jít životem s radostí a úsměvem od ucha k uchu a nepochybovat o tom, že, co vysíláš, 
to taky dostaneš.
A proto se s tou největší pokorou a vděčností hodlám plně věnovat tomu, co skutečně miluju.
Je toho veliká spousta, co chci opravdu dělat, 
ale zatím se vrátím k mému milovanému "cetkování", 
jak laškovně říkám výrobě bižuterie.
Miluju ty chvíle, kdy se ponořím do krásy a jedinečnosti komponentů a vtiskávám kousek sebe do shluku kovu, dřeva, drahých kamenů i obyčejných korálků.
Ráda myslím na ty, jež budou nosit mé výtvory nebo na ty, co budou chtít udělat radost dárkem někomu milému.
Měla jsem dřív moc hezké zkušenosti se zákazníky ze všech koutů republiky, z toho propojení ve virtuálním světě, kdy poznáváte, jak se blízké duše potkají, byť zdánlivě jen přes klávesnice svých počítačů nebo displeje chytrých telefonů.
Radost je tak nakažlivá.
A to mě tak moc těší.

Takže, moji milí, co právě čtete tohle zpovídání,
vítejte v mém novém světě plném radostného očekávání věcí příštích, v životě plném nadšeného sdílení krásných okamžiků a vděčnosti za obojí.
Moc se na vás všechny těším.

Tady jsou mé první nové kousky.
Pokud byste o ně měli zájem, stačí mě kontaktovat mailem nebo tady v komentářích.

Mějte krásné dny plné kouzel.
Vaše Klárka.















Podrobnější informace ohledně rozměrů apod. vám ráda upřesním.



11. února 2019

Ovesný koláč


Krásné pondělí!
Jsem tu, abych se s vámi podělila a můj nový laskominový objev.
Je jím ovesný koláč inspirovaný tímto receptem:






Žádná mouka, minimum cukru, zdravé ovesné vločky (používám BIO)
 a v hlavě mi běží tolik variant....
Třeba dát místo banánu nastrouhaná jablka nebo dát na těsto švestky a posypat mandlovými lupínky nebo dát do těsta kousky čokolády a navrch čokoládovou polevu. 
No jako vždy, fantazii se meze nekladou.

Bohužel jsem si všimla, že jsem vám do receptu nenapsala přidat 1 lžičku skořice.
Tak si ji tam přihoďte, je tam moc fajn.
A co se týká krému.
Je velmi lahodný a lehounký. I ten má více variant. Dá se použít ovocný 
a místo cukru dát třeba marmeládu ve shodné příchuti. 





Takže mlsání zdar
a pokud je dnes u vás tak nevlídno jako u nás, nezoufejte.
přijít domů s červeným nosem má něco do sebe...
...deka, čaj, film...



Tak se mějte báječně a hned zítra jem tu zas.
Chystám pro vás něco speciálního...

Pa, Klárka







5. února 2019

Zdravé pochutnání

To vám mě takhle jednou opět honila "mlsná".
Někdy jí uteču a někdy mě, mrška, dožene.
Někdy nemá smysl se jí bránit.
Někdy se jí dobrovolně poddám.
Někdy ji i nadšeně vítám.
No a co?
Kdo řekl, že je to špatné.
Asi někdo, kdo neví nic o drobných radostech života.
Takže jsme se s mlsnou setkali nad pohárem
plným chuti i zdraví.


Do sklenice, co umí vykouzli pocit hýčkání jsem dala bílý bio jogurt,
na něj 4 dílky čokolaády na vaření z Lidlu (40 g) rozehřáté s trochou mléka v mikrovlnce,
(rozmícháním se vytvoří jakási čokopoleva)
Trochu mražených malin a špaldové lupínky.
Žádný přidaný cukr a pro mě dobrota veliká.

Tak až se budete s mlsnou nahánět, klidně ji nechte vyhrát,
 ať má, holka, radost.

Tolik lidí ji nemá rádo...  :-)

Tak pa a dobrotám zdar!





Mějte krásné dny, Klárka 




3. února 2019

Skrytý poklad






Čím dál víc miuju lidi.

Vzhledem k odžitému času je to možná s podivem, ale je to tak.
Život mi ukázal a připomněl, 
jak neskonale důležité jsou drobné a zdánlivě obyčejné projevy laskavosti a člověčenství.
Bydlím v hezké čtvrti plné starých domů, co pamatují mnoho svých obyvatel.
Jednoho letního dne před pár lety mě z lenošení vytrhl nečekaný zvuk zvonku u branky. 
Zprvu jsem si pomyslela, kdo že to zas co chce a otravuje o víkendu v poledne.
Na ulici stál neznámý, podivně vyhlížející chlapík. Chvíli na mě divně koukal a pak povídá: 
"Dobrý den, paní, nechcete borůvky?"
Nejdřív jsem zírala nechápavě, ba přímo tupě a začala se ptát, co, proč a jak.
Byl to pán, který si přivydělává tím, že ve volném čase sbírá, co les poskytuje a nabízí tomu, 
na koho zrovna padne.
Když jsme se ptala na cenu, nějakou zmínil se slovy, že je výhoda, že on nemusí platit DPH 
a tudíž to mám levnější. 
Nemusím snad ani zmiňovat, že se toto slovní spojení stalo rodinnou hláškou.:-)

Měla jsem tehdy to velké štěstí, že padnul zrovna na mě nebo já na něj?
Od té doby nás zásobuje těmi nejčerstvějšími borůvkami a ostružinami z okolních lesů, 
které bych já určitě nesbírala a aniž by to tušil stal se součástí našeho "spolu u stolu".
Pokaždé když borůvky nebo ostružiny používáme, vzpomeneme si na něj s obrovským díky
 a úsměvem na rtech i v srdcích.
Jsme zkrátka vděční a věřím, že naše smoothie má přidanou hodnotu, kterou si za peníze nekoupíš.

Když jsem se rozhodla vrátit se k psaní blogu, věděla jsem, 
že ho chci psát s maximální otevřeností a upřímností. 
Bez ohledu na to, kdo si o mě co pomyslí a jestli si bude klepat na čelo
 nad mou naivitou a snílkovstvím.
Protože jedině tak to dává celé smysl.
Jedině tak dává smysl jakékoli naše konání.
S otevřeným srdcem , otevřenou náručí.
S otevřenou myslí a čirou radostí.
Naplno.
Čistě.

Myslím že pán (bohužel neznám jeho jméno) musí dnes škytat...  :-)

Tak zase brzy....






1. února 2019

Kam se poděl rok..

Krásný den,

už tak dlouho jsem tu nebyla.
O důvodech proč tomu tak bylo, vám určitě napíšu.
Ale později.
Teď bych vám vzhledem k tomu, jak čas letí, ráda ukázala alespoň trochu z mých milovaných Vánoc.
Jdu trochu "s křížkem po funuse", 
ale kdo má vánoce rád, snad nebude pohoršen.































Vládla u nás červená. Snad pro ten hřejivý pocit, kterým dokáže prostoupit celý dům, 
možná pro tu radost, co nese..Nevím, ale každopádně nám dělala dobře a o to jde.
Vánoce, ten čas kdy dostávají význam....
Laskavost
Klid
Vlídnost
Domov
Láska
Rodina
Naděje
Mír
Kouzlo...

Přeji vám krásné dny, co v sobě nesou stopy všeho výše zmíněného.
A těšte se, chystám velké věci.

Klárka :-)