Počasí nám přálo...

       ...a tak jsme mohli minulý víkend slavit venku. Jsem pekařka amatér. Vždycky mám bujnou fantazii, co za skvost upeču, ale realita si mě někdy podá měrou vrchovatou v kombinaci s časovým presem a pak jsem nucena se uchýlit k bleskovým improvizacím, kouzlům, čárám a zaříkáváním. Nejinak tomu bylo i tentokrát. V hlavě se mi asi měsíc producíroval velkolepý plán, který selhal krátce po zahájení akce pečení. Zkušeností matky třech dětí ošlehána a množstvím dortů vyškolena vytvořila jsem nakonec pro mou milovanou holčičku toto:

          Těsto mělo být zebrované dvoubrevné, ale teď už vím, že to chce pro příště větší barevný rozdíl, aby ta piplačka přinesla kýžené ovoce. Těsto se totiž nandává po lžících na střídačku a byla jsem ulepená až za ušima:-) Krém je oblíbená kominace mascarpone a šlehačky...luxusní záležitost ale kalorie, prosím, nepočítat! A to, co se může nezúčastněnému jevit jako připálené pláty těsta je ve skutečnosti luxusní višňový džem. Kombinace těchto substancí vytvořila dohromady, nebojím se sebechvalně prohlásit,  NEBE V HUBĚ a následnou rvačku. Zkrátka improvizace se povedla snad ku spokojenosti všech a tak heslo z mé oblíbené cedule došlo naplnění:

Krásné dny, moji milí......

Venku svítí....

.....sluníčko!!!!!
      Hurááááááá, takže jedna profláknutá, ale úžasná pro vás:

Náhodná setkání

Znáte to, jdete si jen tak po ulici a najednou váš pohled přitáhne pohled někoho jiného. Úplně cizí člověk se na vás zadívá tím nejkrásnějším způsobem, jaký si lze představit. Náhoda? Nečekaný dárek? Dotek anděla? Těžko říct, není třeba to pitvat. Důležitý je ten okamžik...oka mžik.....
    Jeden takový moment mě zasáhl nedávno. Jdu si jen tak, trochu spěšně směrem k toaletám v brněnské IKEA a na sedačce před WC sedí malinká hločička, tak tříletá nanejvýš. Podívá se na mě tím nejsladším pohledem ztělesněného dobra a se širokánským úsměvem mi říká: "DOBRRRRÝ DEN, PANÍ". Zalilo mě blaho.....odpověděla jsem nejlaskavěji jak umím a jelikož v těsném závěsu za mnou poskakoval můj drahý, byla jsem účastna stejné scénky ještě jednou.
   Seděla tam nenápadně, tiše a jemně a rozzářila den jistě nejen nám. Můj blog se původně měl jmenovat Sbírka zázraků, a tenhle do mé sbírky rozhodně patří.
   Přeji vám všem občasná náhodná setkání plná té nejvyšší obyčejnosti, co vám prozáří den a vyloudí úsměv na tváři.
                                                     Klárka

Stále slavíme

     Protože první půlka roku je to u nás samá oslava narozenin a svátků a protože Pavlova měla u celé famílie nabývalý úspěch, pekla jsem ji znova.

A protože už vařím spoustu let, tak mám moc ráda rychlá a jednoduchá jídla. Ne, že bych to vaření pro mou milovanou smečku tak flákala, ale dělit se tu s vámi o složitá a časově náročná jídla je kontrproduktivní. Neměli byste pak čas na blogování a to by byla přeci škoda. Takže jedna ryclovka z kategorie snadno a rychle:

Na plech, pokud možno nepřilnavý, vyleju dvě leča, nejlepší jsou ta z Lidlu. Na zeleninu pokladu kousky osoleného masa, já měla zrovna vykoštěná kuřecí stehna, a posypu rozdrobenou nivou. Peču do změknutí masa, které na závěr vyndám a dochutím to, co zbylo v pekáčku (trochou cukru podle vaší chuti). Nic víc není třeba. Jako přílohu je možné použít rýži, brambory, bramb. kaši a třeba i těstoviny.

No a jelikož nebyl čas na focení krásně naservírované krmě, musí vám stačit jedna pekáčková pro představu. Foodblogerka ze mě asi nebude, ale o to tu snad nejde.

Přeji dobrou chuť a dobrou náladu,

Klárka

Putování za kytičkami...

      Miluji naši malinkou zahrádku. Každý den doufám, že si dáme kávu venku. Jenže..... buď strašně fouká nebo je ukrutná zima nebo prší nebo nestíháme nebo už je tma nebo se "někomu" (rozumějte manželovi) nechce nebo je vedro a dusno (zrovna dnes) nebo "někdo" (např. já) vytuhne v obýváku pod dekou při sledování toho nejzajímavějšího dokumentu. :-)
     To ale vůbec nevadí, můj čas přijde a já si budu užívat to kouzlo zeleně, ptačího cvrlikání a kytiček. A protože můj muž patří dozajista k těm nej chlapům na světě, připravil mi letos onu v nadpisu zmiňovanou cestu po zahradnictvích. Dostal veeeeeelikou pusu.

Za jeden den jsme objeli sedm, ano, čtete dobře, sedm různých "kytkynářství" napříč východními Čechami, abychom moje růžové blaho nakonec nakoupili téměř vše v tom posledním. Klasika. Ale to pokochání, no co vám, kytkomilkám, budu povídat. Koncentrované kouzlo:
       Takže: byli jsme tu i tam i onde....




http://www.azgarden.cz/

http://www.zahradnictvi-dubany.cz/

http://www.zahradanechanice.cz/

http://www.zahradymatty.cz/rs/

http://www.johnzc.cz/default.aspx

http://www.zahradnictvi-fleglovi.cz/

http://www.zahradnictvistastny.cz/

Tak můžete mrknout pro inspiraci na odkazy nebo se jen potěšit jako já obrázky z Pinterestu:

www.pinterest.com/manami4/outdoor/

Přeji vám krásné májové dny,

Klárka