Počasí nám přálo...

       ...a tak jsme mohli minulý víkend slavit venku. Jsem pekařka amatér. Vždycky mám bujnou fantazii, co za skvost upeču, ale realita si mě někdy podá měrou vrchovatou v kombinaci s časovým presem a pak jsem nucena se uchýlit k bleskovým improvizacím, kouzlům, čárám a zaříkáváním. Nejinak tomu bylo i tentokrát. V hlavě se mi asi měsíc producíroval velkolepý plán, který selhal krátce po zahájení akce pečení. Zkušeností matky třech dětí ošlehána a množstvím dortů vyškolena vytvořila jsem nakonec pro mou milovanou holčičku toto:

          Těsto mělo být zebrované dvoubrevné, ale teď už vím, že to chce pro příště větší barevný rozdíl, aby ta piplačka přinesla kýžené ovoce. Těsto se totiž nandává po lžících na střídačku a byla jsem ulepená až za ušima:-) Krém je oblíbená kominace mascarpone a šlehačky...luxusní záležitost ale kalorie, prosím, nepočítat! A to, co se může nezúčastněnému jevit jako připálené pláty těsta je ve skutečnosti luxusní višňový džem. Kombinace těchto substancí vytvořila dohromady, nebojím se sebechvalně prohlásit,  NEBE V HUBĚ a následnou rvačku. Zkrátka improvizace se povedla snad ku spokojenosti všech a tak heslo z mé oblíbené cedule došlo naplnění:

Krásné dny, moji milí......