4. května 2020

Aaaaach, to jaro!


Miluju jaro!
Miluju tu zázračnou krásu kolem.
Už jsem tu zmiňovala, že jakmile začnou kvést sakury,
 jsem jako omámená.
Asi jsem tu i psala, že nejneuvěřitelnější kumulaci růžové krásy jsem objevila v Kostelci nad Orlicí.
Podél hlavní silnice táhnoucí se celým městem jsme napočítali 103....
...ano, čtete správně 103 růžovými květy 
obsypaných rozkvetlých stromů.
Nepochybuji o tom, 
že v rámci celého města nám nějaké unikly,
takže příští rok bude prohlídka rozhodně ještě důkladnější.
A tak si násedující jaro, doufejme, 
že bude bez koronavirů apod.,
  rozhodně udělejte výlet 
a ten zakončete obědem nebo kávou 
v kostelecké zámecké Toniově kavárně.
Budete se vznášet pár cm nad zemí, za to vám ručím.

Letos jsem focení úplně nestihla, tak tu mám jednu 
z Ústí nad Orlicí z jedné rozkvezlé ulice.
I když nesvítilo sluníčko, stejně to byla nádhera!


A když jsem včera smutnila, jak rychle je ta krása pryč,
 honem jsme večer zajeli narychlo do Kostelce 
a stihly poslední paprsky sluníčka a tím se symbolicky rozloučili a slíbili si se sakurami, 
že příští rok si to zopakujeme.
Budu se těšit.



Přeji vám všem nádherné dny,






30. dubna 2020

O RADOSTI

Nemohla jsem svůj dnešní příspěvek nazvat jinak. 
Potřebuji se totiž svěřit, podělit se, sdílet...
Podělit se o radost, kterou prožívám. 
Věřím, že mnohým z vás, kteří to právě potřebují, 
mohu dodat tochu víry a naděje.
Ti z vás, kteří mě znáte a ti , kteří čtete mezi řádky asi tušíte, že mě už dlouho trápí něco, s čím prozatím nedokážu nic dělat ani nemohu říct, o co se jedná, 
abych někomu neublížila.
Bohužel se často trápím a vymýšlím všemožná řešení, 
abych v zápětí zjistila, že prozatím má situace řešení nemá. 
Nebo ho jen nevidím.
Nevím.

Ale o to větší význam pro mě má každičký okamžik radosti 
a štěstí. Někdy z věcí malých, někdy dokonce malicherných 
a někdy naštěstí i z těch velkých.
Z těch velkých okamžiků, kdy cítíte, že se nic neděje náhodou.

Když jsem se rozhodla, že se pustím do podnikání a oficiálně se začnu věnovt své celoživotní vášni, navrhování 
a vylepšování domovů, dala jsem si závazek, že do toho půjdu se srdcem na dlani, protože určitě nejsem rozený podnikatel 
a není mým cílem vydělat miliony hlava nehlava, ale o to víc potřebuji dělat něco s láskou 
a maximálním nasazením 
a s pocitem, že moje práce má jakýsi přesah a vyšší smysl,
se snahou udělat někomu radost a pomoci mu.
Řekla jsem si, že buď to půjde dělat naplno nebo to vzdám 
a zkusím si najít přijatelné zaměstnání.

Občas se do nějakého projektu pustím s láskou a vášní sobě vlastní a stane se něco nepředvídatelného, co všechno zkazí 
a já mám chuť všechno vzdát a zapomenout na své sny.

Ale pak se stane něco jako zázrak!
Zázrak, ketrý mi vlije krev do žil a dá mi možnost věřit, 
že jdu po správné cestě.
Právě pracuji na několika projektech, za nimiž stojí skvělí lidé, úžasné rodiny, s nimiž jsme na stejné vlně a rozumíme
 si přímo neuvěřitelně. 
Mohu pak vidět, jak nám pod rukami vzniká něco úžasného.

DOMOV s velkým "D" plný lásky a sounáležitosti.
Je neskutečná radost vidět, jak se v očích někoho, 
kdo se pustí do předělávky svého bydlení, 
objeví jiskra radosti, nadšení a vize
a já tak mohu přímo vidět naplňování významu mého

TVOŘÍME DOMOVY... SPOLU U STOLU

Navrhuji potom každičký detail jako by to bylo pro mě 
nebo mé nejbližší. Cítím, co daný prostor potřebuje 
a vše jde najednou hladce a samozřejmě.
A hlavně....ta radost ze setkávání a poznávání se.
Potkat se s někým cizím, novým a cítit blízkost a souznění. 
To je to, co jsem si tak přála, v co jsem věřila 
a za to vám všem nesmírně děkuji.

Jste prostě úžasní a skvělí a já si neskonale vážím těch rodících se přátelství a je mi nesmírnou ctí stát se nepatrnou součástí vašich šťastných domovů plných lásky.

Děkuji, že mi důvěřujete a že vám na vašich domovech záleží.
Domov je prostě úžasné místo.

Pořád věřím, že sdílená radost se násobí a tak vám kousek
 té své posílám a přeji vám jako vždy kouzelné dny plné
štěstí a spokojenosti.

A až vám bude fajn, pošlete to dál...

Děkuji


 










23. dubna 2020

ŠVÉDSKÝ KOLÁČ



Dnes se s vámi podělím o další mega extra speciál 
rychlovku a dobrotu v jednom.
Máme tenhle koláč moc rádi a s heslem 
v jednoduchosti je síla 
ho teď posílám dál.
Mnozí ho jistě znáte, ale utajit ho těm, co ne, by byl hřích.







Jako vždy budu moc ráda, když mi někdo dáte vědět, jestli vám chutnal.
Mějte se skvěle a užívejte si to nádherné jaro, jak jen to v těchto podmínkách jde.




8. dubna 2020

Stůl 100x jinak


Krásný jarní den, moji milí!
Jak se máte?
Sluníčko nás hýčká svou přízní a neumím si představit, že by mezi námi byl někdo, 
kdo necítí tu sílu nových začátků, kdy se příroda probouzí a 
ukazuje nám svou nezměrnou sílu a krásu.
Pro nás, co nesnášíme dobře být dlouho na jednom místě (zavření doma) je teď jediným útočištěm,
kde se můžeme opravdu zhluboka nadechnout a načerpat tak sílu a energii.
Nechci fňukat, ale nebudu lhát. Chybí mi spousta věcí.
Obyčejných postradatelností všedních dnů.
Zároveň s pokorou a respektem přijímám opatření, co nám mohou pomoci omezit důsledky neblahého virového dění.
Tak asi tak...

Tím, jak jsem ukotvená doma víc než jindy, můj tvůrčí přetlak by nejraději vše převrátil vzhůru nohama, vše změnil, předělal, obnovil, renovoval atd.
Ten přetlak je naléhavý a neodbytný.
Takže kasika...
...aspoň něco málo, co zásoby, finance a síly dovolí.
Jemnou modrozelenkavou barvu vystřídala kombinace jemně béžové a černé...









Také jsme zvládli malinkou renovaci, 
která nesmírně potěšila tu moji 
neuhasitelnou touhu po změnách
 a hledání onoho optimálního stavu, 
ale ještě čekám na nějaké drobnosti 
a dodělávky a pak se určitě pochlubím.

Zatím se mějte moc hezky a opatrujte se,




















30. března 2020

Koláč od tetičky


Krásné pondělí!
I u nás je to asi jako ve všech domácnostech nyní hodně 
o vaření a pečení.
Jako by nestačila moje kila navíc, co už mám
 (a není jich zrovna málo) :-),
nepochybuji, že se k nim nějaká nezvaná ještě přidají.
Zdá se mi ale tahle "starost" teď jaksi 
ještě bezváznamnější než jindy.

Takže pokud chcete své chuťové buňky trochu potěšit,
 neřku-li přímo rozmazlit, 
zkuste si upéct tuhle jednoduchou dobrotu.

Vůně, která se line domovem při jeho pečení 
a  následná chuť ve vás může snadno vyvolat pocit, 
že jste právě byli pozváni na kávičku k hodné staré tetě,
 která vás tak ráda zahrnuje pěčí a láskou vyvěrajícími 
z podstaty jejího dobrého a milujícího srdce.
(proto jsem koláč pojmenovala právě takto)

Když jsme totiž koláč s dcerou dopekly, 
nakrojily a usedly ke kávě, 
okamžitě jsem si připadala jako ve filmu pro pamětníky.
Malý útulný pokoj s vlajícími vyšívanými záclonkami, květináč s muškátem v okně, ticho, klid 
a jedna milující náruč.
Přesně tyhle pocity mě doslova opájely svou něhou 
a laskavostí a proto vás poprosím, 
zkuste sami sebe a někoho blízkého"pozvat" 
na takové kouzelné posezení. 

Posezení s vědomím vděčnosti a sounáležitosti.
Bude mi nesmírnou ctí, pokud si někdo z vás takový koláč upeče a nechá na sebe třeba jen nepatrný kousíček 
onoho vyjímečného okamžiku dýchnout.

Zdravím všechny ty laskavé a milující tetičky a babičky,
 co už tu s námi nejsou někam nahoru a děkuju jim,
 že tady kousek sebe nechaly, třeba jen v koláči z jablíček.