7. prosince 2014

Včerejší příspěvek





      Včera jsem trochu opomenula " povinnosti " a jeli jsme na výlet. Byli jsme v Olomouci, kam jezdíme poměrně často, ale na vánočních trzích jsme byli poprvé. První dojem naprosto úžasný, tolik světýlek a ještě navíc vkusných, jsem snad ještě neviděla, stánky stejného vzhledu a jednotné výzdoby... sen každého estéta. Skladba stánků byla trochu slabší, ale jako vánočního nadšence mě jen tak něco neodradí. Stále jsem to chtěla vidět z té lepší stránky. Vůně mnoha druhů punče, kluziště, přijatelné množství lidí, rozzářené oči dětí na ponících nebo historickém kolotoči......jsem zkrátka "najivka".
      Při přesunu na další náměstí následovaly výkřiky mé hudbymilovné rodiny: " Bože můj, co to je za hrůzu "? Na podiu se natřásalo pár podivných týpků mírně omšelého vzhledu i věku s frontmanem v běloskvoucím  čemsi s čerstvě obarvenými vlasy typu: bacha, havran! Říkám si, vydrž holka, vánočního ducha v tobě jen tak něco neumlčí. Vydržíš nějakych dvacet minut a bude zase dobře. Pustí koledy, ty přece na trhy patří !!! To mi ale nedošlo, že uskupení zasloužilých rockerů bude zřejmě natolik vděčné za početné publikum, v našem případě nedobrovolném, že na podiu setrvají co to dá a jejich hlasivky vydrží. Bylo po náladě a zbytek rodiny se tvářil kysele s podtextem, no to nás, matko, zase někam vytáhni. Zoufale jsem toužila najít tlustý kabel se zátrčkou a nenávratně ho poškodit. Bohužel. Omlouvám se tímto všem rozmrzelým pasivním posluchačům a nedejbože případný fanouškům ( těm za tu neskrývanou kritiku ).
       No, abych se vrátila k věci. Celý den jsem přemýšlela o čem bude můj příspěvek, po návratu domů, ještě víc, protože moje adventní naladění utrpělo takovou ránu. Ale předvánoční čas je opravdu čas kouzel. Stále se mi to potvrzuje, protože po otevření počítače jsem narazila na tolik milých slov nejen od těch, co zavítali ke mně na blog, ale i od dalších laskavých bytostí. Jsem za to vše moc vděčná a ráda bych poděkovala všem milým blízkým duším. Je to velká radost......můj vánoční duch je hrdě zpět s lekcí pokory a vděčnosti, o kterých mimochodem Vánoce taktéž jsou. Ještě jednou ze srdce děkuji.









2 komentáře:

  1. Krásně napsaný příspěvek. .... Takový od srdce.....a útulný byt, u vás je příjemně Klárko :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Evi, děkuji, no.... byl to zážitek....

    OdpovědětVymazat