Dnešní ráno jsem se vzbudila brzy a nemusela vstávat
a tak se mi hlavou honily všelijaké myšlenky.
Dobré i neveselé a jako po tisící jsem přemýšlela o štěstí.
O spokojenosti.
Štěstí je poměrně snadné si představit. Mluví se o něm hodně. Všude.
Přejeme si ho v narozeninových přáních i jen tak při náhodném setkání.
Štěstí je jistě krásná věc. Zářivá, veselá, snadno rozpoznatelná, plná radosti.
Co mě ale zajímá už delší dobu (bohužel vzhledem k vlastním prožitkům),
je stav spokojenosti.
STAV POKOJE
Čeština je nádherný jazyk.
Je zábavné zkoumat, jak jednotlivá slova asi vznikla a co skrývají.
Spokojenost se dá chápat i tak, že člověk je tak plný vnitřního pokoje, až je z toho zcela "z"pokojený.
Krásný to stav.
Jen tak ze zajímavosti, když jsem se rozhodla, že vám dnes napíšu něco právě o spokojenosti, nakoukla jsem,
co o spokojenosti píše internet.
To bylo ale hodně zajímavé.
Nebudu vás unavovat sáhodlouhými větami o tom, že tato "záležitost"
je velmi vážně zkoumána světově uznávanými odborníky
a taky spoustou všeznalých specialistů na všechno.
S čím ale nemohu souhlasit, že pro pocit spokojenosti
"musíte" "něco" dělat.
Mnoho odstavců nezáživného čtení o tom, co je rozhodně třeba, mi do tváří vhánělo ruměnec vzteku.
Přece není možné "něco" "muset", hnát se za tím a pak jako sledovat, jestli už jsme "to" dohnali
a jestli se již tedy cítíme spokojeni, jak jsme očekávali.
Blbost!
Spokojenost je o pokoji!
O pokoji!
Slyšíte a cítíte, co to slovo nese? Jaký má význam, co ve vás rozehrává za pocity?
Klid, mír, laskavost, vděčnost, pochopení, soucítění, lásku.
Mohla bych těch emocí vypsat ještě milion.
A možná právě v tom je pes zakopaný.
Spokojenost je souhrn, suma.
Součet všech našich emocí.
A proto, když mi není do smíchu a rozhodně se necítím spokojená, nutí mě to přemýšlet, proč.
Co opravdu cítím a proč.
A když jsem dostatečně bdělá, uvědomím si mnoho aspektů, které mi mohou k pocitiu spokojenosti dopomoci.
Ale to už je zase jiná forma toho "musím" a to není dobré.
Není zkrátka nad to, když jste prostě, obyčejně spokojení.
Sami o sobě, bez zbytečného mudrování, že?
SPOKOJENÍ
A tak si kromě zdraví a štěstí přeju i spokojenost.
Přeju ji sobě. Tak moc. Přeju ji i vám. Přeju ji prostě všem.
A to i lidem, kteří mě nevýslovně trápí.
Kdyby totiž byli spokojení,
mohli by zcela samozřejmě a samovolně šířit onu spokojenost dál.
Dál a dál, až bychom byli všichni zcela "z"pokojení a nevýslovně šťastní.
A to je tak při pondělku vše.
Jdu do lesa...
Jupí do lesa, to je očista duše. Je obdobie zahlbenia sa do vlastných myšlienok, podobne to prežívam teraz aj ja. A čo je pokoj? Podľa mna ak je človek vnútorne štastný, a nevedome šíri tú radosť dalej. A láska to je to šťastie.
OdpovědětVymazatKrásny deň prajem Lenka
Láska, to je opravdu základní kámen, na kterém to všechno stojí.
VymazatDěkuji a přeji krásný den, Klárka.
KLÁRKO, MÁM KAMARÁDKU, KTERÁ STÁLE NA NĚCO BRBLÁ. NECHÁVÁM JÍ, VYROVNÁVÁ SE SE ZTRÁTOU PEJSKA, MAMINKY A MANŽELA - BĚHEM 1,5 ROKU ZTRATIT NEJBLIŽŠÍ, JE OPRAVDU MOC TĚŽKÉ. ALE KDYŽ JE TOHO MOC, UZEMNÍM JÍ, ABY SI UVĚDOMILA, ŽE ONA ALE ŽIJE, JE ZDRAVÁ, MÁ DĚTI, VNOUČATA A MĚLA BY SE RADOVAT Z KAŽDÉHO KRÁSNÉHO DNE. NA CHVÍLI SI TO UVĚDOMÍ A DĚLÁ PLÁNY DO BUDOUCNA, ALE ZA CHVÍLI ZASE BRBLÁ....MYSLÍM, ŽE KDO SI SÁM NESÁHL NA SVOJE SAMOTNÉ DNO, NEDOKÁŽE BÝT ŠŤASTNÝ Z MALIČKOSTÍ, ALE MYSLÍM, ŽE SE TO DÁ NAUČIT. A TAK VĚŘÍM, ŽE BUDOU JEN SAMÉ HEZKÉ DNY. PŘEJI PRIMA DEN. z Jizerek mává Olina
OdpovědětVymazatOlinko, svatá pravda. Jsi dobrou kamarádkou. Máš pochopení, ale víš, že všechno má své meze.
VymazatTo je skvělé. Ono se někdy stane, že je člověk jak lapen tekutými písky a nedokáže se jen tak osvobodit a motá se v té bolesti dokola. Snad jen čas a vůle a víra v lepší zítřky pomohou.
Měj se báječně, Klárka.
Olinko a Kláro, myslím, že takový člověk už to má nastavené- tak nějak nespokojenost.Neumí si najít byť jen maličkost z které se může radovat nebo o ní aspoň přemýšlet.
VymazatMěla jsem takovou kamarádku a zjistila jsem ,že její nálady mne vysávají. Já jsem optimista a jí to asi šlo na nervy...Naše přátelství po letech umřelo.
Bylo mi to líto,ale já si život užívám a ne jen přežívám . Holky zlatý mějte se moc pěkně. Hanka
Taky se snažím na všem najít to lepší.....že prší, nevadí, příroda to potřebuje.... Že momentálně bojuju s virózou, no a tak co, aspoň mám čas v klidu u krbu s nohama v teple bez výčitek přečíst hezkou knížku... Ale ne každý to tak cítí, a je to škoda, užírají sami sobě hezké dny. Takže děvčata, rozdávejme úsměvy, i když nám do úsměvu není - ono se nám to jistě vrátí..... Od kamen přeje krásný den Olina (hepčík)
Vymazat